na Blog.cz

Nedaleko Pardubic dopadají tři parašutisté vyslaní českou exilovou vládou v Londýně. Pardubická odbojová skupina jim poskytne ubytování a pomoc při plnění úkolů... Operace Silver A však není dobrodružný film o hrdinských činech. Ano, pojmy hrdinství a čest tu sice jsou to hlavní, ale cílem tvůrců je ukázat, jak moc jsou tyto pojmy relativní.

Ztraceni jsou fenomén. Co nepochopím je to, že se jím stali už v průběhu první série. Teprve druhá série mi nabídla to, co jsem očekával už v první. Sice mám stále několik výhrad, ale seriál mě chytl a jsem spokojený. Tímto článkem chci shrnout a doplnit všechny své dosavadní příspěvky o Ztracených.

Když jsem v posledním článku předběžně hodnotil druhou sérii, dával jsem 3/5. Jako bych to ale trochu zakřikl, protože následující 12. díl byl velmi nudný - typický "vycpávkový". Naštěstí se to už do konce série jen zlepšovalo. Poslední díly série splňovaly přesně to, co od nich divák očekává (narozdíl od závěru série první). Nezdržovaly děj, naopak gradovaly - pár záhad se vysvětlilo a vše napínavě vrcholilo. Neměl jsem pocit, že dějový zvrat si tvůrci šetří na začátek série třetí. Zvrat byl jak na konci série druhé, tak na začátku třetí - a to velmi zajímavý...

Jméno režiséra Milana Cieslara ve mně vzbuzovalo naději. Jeho filmy Der Lebensborn - Pramen života a zejména Krev zmizelého se mi velmi líbily. Jsou dramatické, působivé a plné emocí. Jenže bohužel svými jinými filmy Cieslar ukazuje, že o kvalitu těchto dvou filmů se zasloužil spíše jejich scénárista Vladimír Körner. Scénář Lucie Konášové k filmu o lásce starého Goetheho a devatenáctileté Ulriky byl dost průměrný a režisérovi se ho přes zjevnou snahu vylepšit nepodařilo. Příběh opět sliboval výrazné ženské hrdinky a silné emoce, ale výsledek je poněkud mdlý.