na Blog.cz

Tři americké studentky si naplánují víkendový výlet do Prahy. Ve vlaku ale potkají kamarádku, která je přemluví k odbočce na Slovensko, kde jsou prý ty nejlepší lázně. Klid a pohoda však na dívky rozhodně nečekají... Hostel II by se dal označit jako typický příklad zkaženého pokračování.

První Hostel (na blogu jsem ho recenzoval před rokem) byl celkem oprávněně označován za nafouklou bublinu. Pravda je, že o žádnou revoluci v hororovém žánru nešlo (za svým způsobem přelomový horor bych označil první díl Saw), ale špatný film to určitě nebyl. Líbil se mi nejen díky českým reáliím, které film příjemně kořenily, ale hlavně kvůli povedené, postupně houstnoucí atmosféře, která si hodně vypůjčovala právě ze Saw (ačkoli jinak šlo o různé druhy hororů) a která byla ve své divnosti zábavná, ale ne směšná a ke konci dovedla i zamrazit.

S druhým dílem Hostelu II to nakonec dopadlo podobně jako se Saw II. Tvůrci se více soustředili na násilné scény, které jsou nyní ještě drastičtější, krvavější a především názornější. Řekl bych ale i nechutnější (a že se tedy ve vzácných momentech kamera odvrátila mi vůbec nevadilo). Způsoby, jakým bohatí zákazníci mučí své oběti jsou sice vynalézavější, ale protože těmto scénám věnují tvůrci až příliš pozornosti, tak bohužel upozaďují zápletku. Oproti prvnímu dílu sice přibyla jedna dějová linie a proplétá se s tou druhou, jedna je však mělčí než druhá.

Jednak sledujeme obdobu prvního dílu, kde tři kluky nahradily tři dívky. Snad kvůli tomu, že ženy měly být pánské části obecenstva sympatičtější a také prý dle slov režiséra je ženský křik děsivější. Oproti naříkání kluků z prvního dílu je ale spíše uřvaně protivnější... Druhá zápletka má celý systém slovenské mučírny ukázat z pohledu zvrhlých zákazníků. V tomto směru se ale žádných překvapivých faktů, které jsme si mohli snadno domyslet už po prvním díle, nedočkáme. Vlastně jen dvou scén, co stojí za zmínku. Jednak je to povedená sekvence internetové aukce, u které jsem si řekl, že se film pořádně rozjíždí (což se nakonec ukázalo jako omyl). A pak scéna, kdy muži za hudebního doprovodu slovenské lidové písně přijíždějí do továrny, oblékají se a vybírají mučící nástroje. Zaujme ale vlastně jen kvůli té slovenské lidovce...

Základní problém druhého dílu spočívá už v jeho koncepci: režisér Eli Roth říká, že chce, aby oba filmy zpětně působily jako jeden dlouhý film rozdělený na dvě části. Takže ponurou atmosféru se nesnaží vůbec vybudovat a spoléhá na to, že si ji divák přenese z prvního filmu. V tom se mu snaží pomoct úvodní scénou, kdy hlavní hrdina jedničky její děj zrychleně s pomocí flashbacků převypráví. Moc to ale nefunguje - celé úvodní cameo je podle mě zcela zbytečné a navíc působí dost nuceně - že vzniklo jen z toho důvodu, aby mohlo být pokračování. Na konci jedničky docházejí k jakémusi uklidnění napětí, které se tvůrci marně snaží mávnutím kouzelného proutku vrátit. Myslím, že ani kdybych si pustil dvojku bezprostředně po jedničce, tak by to nefungovalo.

Eli Roth také více přitlačil na pilu ve znázornění Slovenska jako velmi zaostalé země. Scény s dětským gangem minule působily alespoň zábavně (hrozivě ani náhodou, ale to snad ani neměli tvůrci v úmyslu), ale to, co se tentokrát stane ve scéně "gang versus Milan Kňažko" už je pouze trapné. Minule to bylo příjemně osolené, tentokrát už přesolené...

Hodnocení: 2/5