na Blog.cz

Kdo by je neznal? Nejen samotnou rodinku Simpsonových - Homera, Marge, Barta, Lisu a Maggie - ale i ostatní čtyřprsté, většinou žluté, obyvatele Springfieldu. Dlouhou dobu nás bavili v animovaném televizním seriálu, nyní se na ně můžeme jít podívat i do kina.

A že jim to trvalo. Na televizních obrazovkách řádí Simpsonovi prakticky už od roku 1987, kdy jejich kratičké skeče tvořily reklamní předěly v jedné americké show. První díl seriálu pak přišel v prosinci 1989. Byl to vánoční speciál ještě bez známé úvodní znělky - ta přišla až v díle následujícím (přičemž během první série byla trochu jiná, než jak ji známe dnes). Od té doby počet dílů narůstal, stejně jako popularita seriálu. A když je nějaký seriál úspěšný, vždy se začne mluvit o jeho celovečerní verzi pro kina. Většinou zůstane jen ve stádiu úvah a u internetových drbů, jak tomu v případě Simpsonových také dlouho bylo. Zcela vážně se prý na scénáři začalo pracovat v roce 2001. Nakonec se příhod žluté rodinky na plátnech kin dočkáváme po dlouhých téměř osmnácti letech (u nás v Česku po patnácti - Simpsonovi s krátkými přestávkami vysílá ČT od roku 1992). Nabízí se přirozeně otázka: Stálo to čekání za to? A nabízím hned odpověď: Nestálo.

Když už tvůrci podle nějakého seriálu, ať už animovaného či hraného, dělají celovečerní film, většinou se ohánějí slovy "V žádném případě to nebude obyčejná seriálová epizoda roztáhnutá na celovečerní stopáž". Měl jsem za to, že právě tyto obavy byly tím důvodem, proč tvůrci Simpsonových tak dlouho otáleli s celovečerní verzí. Jenže film, jaký nakonec do kin přišel, není ničím jiným, než právě jedním dlouhým dílem, jakých můžeme v televizi vidět bezpočet. Co víc, zjevně právě to bylo účelem. Pravda, Homer nás v úvodu filmu varuje, ale to mi zavání alibismem tvůrců.

Rozpačitý jsem začal být z filmu velmi brzy, vlastně hned po skončení znělky. Ano, ta se dostala i do filmu, ale je o něco jiná a velkolepější. Jenže: Barta píšícího na tabuli se sice dočkáme, ale pak se přeneseme na koncert Green Day a další klasický atribut - rodinka sesedající se na gauč - už nepřijde. Sice jsem ještě bláhově čekal pár minut, že snad přeci jen, než jsem se smířil s faktem, že je znělka prostě takto useknutá. Já ji vlastně ani ve filmu nečekal, ale když už, tak bych ji tedy prosil pěkně se vším všudy.

Co dále film na první pohled odlišuje od seriálu je kvalita animace (pozadí jsou propracovanější) a orchestrální filmová hudba (složil ji Hans Zimmer, mající na svědomí hudební doprovod např. k Pearlu Harboru či druhým a třetím Pirátům z Karibiku). A to je vlastně všechno. Co se týče příběhu, tvůrce seriálu Matt Groening o něm mj. říká: "Tohle je ten nejhorší průšvih Homerova života, a to už něco znamená." Nejsem znalec seriálu, ač jsem viděl už hodně epizod, tak všechny určitě ne, ale Homer už v seriálu provedl hodně průšvihů a to, čeho se dopustí ve filmu, pak navzdory slovům Matta Groeninga vyznívá jen jako další exces v řadě mnoha jiných. Snad jen, že následky jsou pravda o něco málo epičtější. Chvílemi se tak filmoví Simpsonovi blíží velkoleposti katastrofického filmu, ale jde jen o pár záběrů a scén a ne o důslednou snahu tvůrců.

Můžete namítnout co jsem čekal. Je jasné, že po tolika dílech seriálu nelze přijít s kdovíjakým originálním příběhem. Už mnoho epizod začalo často dost epicky a už při mnoha z nich jsem si říkal "tenhle příběh klidně mohli použít i na celovečerák a oni ho vyplýtvají na dvacetiminutovce". Nešlo však přeci o to, být příběhově za každou cenu originální, ale spíše o to, jak ten příběh zabalit. Filmu nakonec ubližuje paradoxně to, kvůli čemu má seriál takový náboj - tedy různé vtípky a legrácky. Místo soustředění se na zápletku je věnována pozornost právě jim, což ale nakonec zabraňuje vžít se emocí postav a soucítit s nimi. Když v rodince došlo k roztržce, necítil jsem, že tentokrát je to opravdu vážné a ani na minutu jsem se nebál, že tentokrát by to nemuselo dobře dopadnout. Diváka se o tom ani nesnaží nikdo přesvědčit. Ony emoce jsou jen tak lehce načrtnuté a jakkoli to může znít v případě Simpsonových nepatřičně či směšně, propracovanější psychologie postav a snaha příběh prezentovat více reálně, by vůbec nebyli na škodu.

Nicméně přistupme tedy na fakt, že takto to mělo být a mělo jít o vymazlenou a k dokonalosti přivedenou celovečerní epizodu. A ty stojí právě na těch různých vtípcích, kterými je film nacpán po okraj (od samotného počátku - loga filmového společnosti - po poslední vteřinu titulků). Někdy jde o legrácky povedené (Spider-vepř opravdu nemá chybu), většinou ale spíš jen lehce úsměvné (tentokrát mi gagy typu "Homer škrtící Barta" přišly tak nějak málo). Aspoň, že pár vtípků není použito samoúčelně a později jsou znovu využity k malé pointě (tekutý písek, motorka).

Hodnocení: 3/5