Zatímco komerční televize zaplaví o vánočních svátcích svůj program již tisíckrát viděnými pohádkovými klasikami jako Tři oříšky pro Popelku či Pyšná princezna, Česká televize sází na novinky, které v její dílně vznikly během roku. Pravda je, že úsloví "česká televizní pohádka" zrovna zárukou kvality není a nové pohádky to moc nezlepšují. Nicméně se o to alespoň snaží, tak si letošní novinky pojďme rozebrat podrobněji.
Začarovaná láska
Pohodová pohádka, která si na nic nehraje. Neoslní, dějem nestrhne a ani se o to nesnaží, ale potěší svou příjemností až roztomilostí. Prostě příjemná kulisa ke štědrodennímu odpoledni. Výborným krokem bylo obsazení Ivany Chýlkové do role čarodějnice. Ta vlastně navazuje na Helenu Růžičkovou z O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Lucii Bílou z Princezny ze mlejna, ovšem nekopíruje je - je svá a jednoduše kouzelná.
3/5
Pohodová pohádka, která si na nic nehraje. Neoslní, dějem nestrhne a ani se o to nesnaží, ale potěší svou příjemností až roztomilostí. Prostě příjemná kulisa ke štědrodennímu odpoledni. Výborným krokem bylo obsazení Ivany Chýlkové do role čarodějnice. Ta vlastně navazuje na Helenu Růžičkovou z O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Lucii Bílou z Princezny ze mlejna, ovšem nekopíruje je - je svá a jednoduše kouzelná.
3/5
Tři životy
Vlajková loď nových televizních pohádek Vánoc 2007, nasazená v hlavním vysílacím čase 24. prosince. Hodně slibovalo jméno režiséra Jiřího Stracha, tvůrce povedeného Anděla Páně. Na poměry české televizní tvorby začíná děj Tří životů až nečekaně akčně - tři vojenští zběhové utíkají před svými pronásledovateli a ukryjí se na starém hradě. Úvod, kdy jeden z nich splní úkol zadaný tajemnými dívkami, se odehraje během pár minut. K tomu všemu zní hudební doprovod, který napětí a drama umocňuje na těch správných místech. Což by sice měla být samozřejmost, ale kdo filmy České televize sleduje častěji tak ví, že není. I nadále se pak dramatické okamžiky rychle střídají s klidnějšími momenty, nicméně ohledně té akčnosti a dramatičnosti mohl režisér rozhodně mnohem více přitlačit na pilu. Když už tedy přitlačil na pilu v romantické linii a ukázal nám princeznu nahou zezadu… Vojtěch Dyk i dvojčata Molnárovy v hlavní roli jsou sympatičtí a ani v obsazení dalších rolí film neselhává. Tři životy jsou ze svátečních pohádek sice nejlepší, ovšem bohužel jde o vítězství jednookého mezi slepými.
3/5
Vlajková loď nových televizních pohádek Vánoc 2007, nasazená v hlavním vysílacím čase 24. prosince. Hodně slibovalo jméno režiséra Jiřího Stracha, tvůrce povedeného Anděla Páně. Na poměry české televizní tvorby začíná děj Tří životů až nečekaně akčně - tři vojenští zběhové utíkají před svými pronásledovateli a ukryjí se na starém hradě. Úvod, kdy jeden z nich splní úkol zadaný tajemnými dívkami, se odehraje během pár minut. K tomu všemu zní hudební doprovod, který napětí a drama umocňuje na těch správných místech. Což by sice měla být samozřejmost, ale kdo filmy České televize sleduje častěji tak ví, že není. I nadále se pak dramatické okamžiky rychle střídají s klidnějšími momenty, nicméně ohledně té akčnosti a dramatičnosti mohl režisér rozhodně mnohem více přitlačit na pilu. Když už tedy přitlačil na pilu v romantické linii a ukázal nám princeznu nahou zezadu… Vojtěch Dyk i dvojčata Molnárovy v hlavní roli jsou sympatičtí a ani v obsazení dalších rolí film neselhává. Tři životy jsou ze svátečních pohádek sice nejlepší, ovšem bohužel jde o vítězství jednookého mezi slepými.
3/5
Tři srdce
Pohádka zjevně velice ambiciózní, ale tvůrci si ukousli příliš velké sousto. Je fajn, že se snaží vybudovat iluzi světa, který nebude tolik připomínat českou krajinu - ke slovu se velmi často dostanou digitální triky. Bohužel z nich jejich digitálnost čiší až moc a sopka dokreslená na obzoru si nezadá se sopkou v americkém příšerném hororu Pterodaktyl. Děj má šanci zaujmout dobrodružností a nabídne i několik akčních momentů, které ale svou "akčností" nemají dnes už šanci obstát. Přitom by stačila trochu nápaditější kamera, lepší střih a hned by to bylo o fous lepší. Asi se při natáčení spěchalo… Mladí herci v hlavních rolích jsou nevýrazní - až na dobromyslného tlouštíka. O Vánocích 2006 nabídl režisér Václav Křístek pohádku Tajemství Lesní země a místo aby se zlepšil, šel s kvalitou o stupeň níž.
2/5
Pohádka zjevně velice ambiciózní, ale tvůrci si ukousli příliš velké sousto. Je fajn, že se snaží vybudovat iluzi světa, který nebude tolik připomínat českou krajinu - ke slovu se velmi často dostanou digitální triky. Bohužel z nich jejich digitálnost čiší až moc a sopka dokreslená na obzoru si nezadá se sopkou v americkém příšerném hororu Pterodaktyl. Děj má šanci zaujmout dobrodružností a nabídne i několik akčních momentů, které ale svou "akčností" nemají dnes už šanci obstát. Přitom by stačila trochu nápaditější kamera, lepší střih a hned by to bylo o fous lepší. Asi se při natáčení spěchalo… Mladí herci v hlavních rolích jsou nevýrazní - až na dobromyslného tlouštíka. O Vánocích 2006 nabídl režisér Václav Křístek pohádku Tajemství Lesní země a místo aby se zlepšil, šel s kvalitou o stupeň níž.
2/5
Křišťálek meč
Pěkná výprava a kostýmy - loupežníci se opravdu povedli. Za takové zjevy by se nemusel stydět snad ani Peter Jackson v Pánovi prstenů. Scéna loupežnického přepadení nabídne pár zajímavých záběrů a při troše snahy by z ní dal snad i dokonce sestříhat dobrý trailer na jakoby fantasy film. Jenže právě v této scéně jsem nad Křišťálkem mečem zlomil hůl. Navzdory těm pár povedeným záběrům a výpravě je zoufale neakční a nenapínavá a doprovozena sic pěknou, nicméně k dané scéně vůbec se nehodící hudbou. Chtělo by to rychlejší střih a nápaditější režii! A spád a švih! Protože když pomineme scénu s loupežníky, zbude nám spousta natahovaných scén, kterých je pohádka plná k prasknutí. Ještě malá poznámka k ději: opravdu asi šestiletý kluk může zapomenout na svoji maminku a po letech ji nepoznat? A nejen ji, ale i místa kde vyrůstal? A když ne on, tak ani kamarádka jeho maminky, která ho znala od kolébky? To mi vážně nešlo do hlavy. Jinak základní námět sám o sobě špatný není, ale provedení, jak jsem již psal, děs běs...
2/5
Pěkná výprava a kostýmy - loupežníci se opravdu povedli. Za takové zjevy by se nemusel stydět snad ani Peter Jackson v Pánovi prstenů. Scéna loupežnického přepadení nabídne pár zajímavých záběrů a při troše snahy by z ní dal snad i dokonce sestříhat dobrý trailer na jakoby fantasy film. Jenže právě v této scéně jsem nad Křišťálkem mečem zlomil hůl. Navzdory těm pár povedeným záběrům a výpravě je zoufale neakční a nenapínavá a doprovozena sic pěknou, nicméně k dané scéně vůbec se nehodící hudbou. Chtělo by to rychlejší střih a nápaditější režii! A spád a švih! Protože když pomineme scénu s loupežníky, zbude nám spousta natahovaných scén, kterých je pohádka plná k prasknutí. Ještě malá poznámka k ději: opravdu asi šestiletý kluk může zapomenout na svoji maminku a po letech ji nepoznat? A nejen ji, ale i místa kde vyrůstal? A když ne on, tak ani kamarádka jeho maminky, která ho znala od kolébky? To mi vážně nešlo do hlavy. Jinak základní námět sám o sobě špatný není, ale provedení, jak jsem již psal, děs běs...
2/5
Škola ve mlejně
Režisér Karel Janák sliboval pohádkovou variaci na Vetřelce a "tak trochu jinou pohádku" se mu opravdu povedlo natočit. Ze zjevně komorní dekorace toho dokázal vymáčknout docela dost a věrně navodit iluzi vodnické školy, potažmo celého vodnického světa. Chobotnice vypadá vcelku dobře, s jejími celkovými záběry navíc režisér šetří a rychle je stříhá, takže na smích na účet tvůrců není čas. Na jednu stranu kloubouk dolů, co dokázal Janák tam, kde ostatní vyrobí pouhou konverzačku v jedné zámecké místnosti, nicméně Škola ve mlejně dovede i nudit a být rozpačitá (hudební doprovod v podobě moderní písničky). Janák ukázal, jak se dá také natočit televizní pohádka, ale nenatočil nic, co by nadchlo a strhlo. A to by příběh o chobotnici podle mě měl…
3/5
Režisér Karel Janák sliboval pohádkovou variaci na Vetřelce a "tak trochu jinou pohádku" se mu opravdu povedlo natočit. Ze zjevně komorní dekorace toho dokázal vymáčknout docela dost a věrně navodit iluzi vodnické školy, potažmo celého vodnického světa. Chobotnice vypadá vcelku dobře, s jejími celkovými záběry navíc režisér šetří a rychle je stříhá, takže na smích na účet tvůrců není čas. Na jednu stranu kloubouk dolů, co dokázal Janák tam, kde ostatní vyrobí pouhou konverzačku v jedné zámecké místnosti, nicméně Škola ve mlejně dovede i nudit a být rozpačitá (hudební doprovod v podobě moderní písničky). Janák ukázal, jak se dá také natočit televizní pohádka, ale nenatočil nic, co by nadchlo a strhlo. A to by příběh o chobotnici podle mě měl…
3/5
Kromě výše uvedených pohádek uvedla České televize ještě další, které jsem ale neviděl. Byly to O kominickém učni a dceři cukráře, O dívce, která šlápla na chléb, O uloupené divožence a Kdo hledá, najde. Nabízím tedy alespoň odkazy na csfd.cz, kde si můžete přečíst názory jiných diváků na tyto pohádky.
Krátké celkové zhodnocení na závěr: žádná z pohádkových novinek, jež jsem viděl, těžko vstoupí do pomyslného zlatého fondu českých pohádek (a ohlasy jiných na ty, jež jsem neviděl, také nejsou jednoznačně pozitivní). Jenže: můžeme to vůbec do budoucna od nějaké televizní pohádky čekat? Protože když se nějaká povede, jak se stalo v případě Anděla Páně, šoupne ji Česká televize nejdřív do kina… Přesto zůstávám optimistou a s nadějemi vyhlížím příští Vánoce :)
Zde hledá
*The more you learn, the more you know.